Rozvíjení vizualizace a koncentrace

Neexistuje lepší den, než je ten dnešní. Ani včerejší a ani ten zítřejší nemá takovou moc jako právě ten dnešní. Když si správně poskládáme myšlenky a zapojíme vizualizaci, ovlivníme tak zítřejší den. A ten pak ovlivní ten předchozí. A jak to poznám? Takový to, když najdeš magnetku na písku a řekneš si: !!!****Přeeeesněěěěě****!!!

 

 

 

Díky vizualizaci můžeme změnit myšlenkové pochody našeho podvědomí i nevědomí. K tomu, aby byla vizualizace silná a účinná, musí být pro nás nejen zajímavá po emocionální stránce, ale zároveň ji musíme v mysli umět co nejdéle udržet. K tomu je třeba umět ovládnout především naši koncentraci.


Je těžké rozvíjet naši koncentraci, když jsme každý den rozptylováni tolika vjemy a médii. Je to stejný princip, jako když dítěti dáte velkou hromadu nových hraček. Nejdřív neví, se kterou si hrát dřív, protože je jedna zajímavější než druhá. Na základě toho se dítě velmi rychle unaví a nakonec ho ani nebaví si s tolika hračkami hrát. To se vlastně tolik neliší od dospěláka.


Naučit se koncentrovat nelze za týden, chce to trpělivost a pravidelné procvičování. Na to nám stačí pouhých pět minut denně. Koncentrace by měla být uvolněná a nenásilná, tudíž by nás rozhodně neměla vyčerpávat.


Podle André Van Lysebetha je cvičení koncentrace rozděleno na čtyři části, z nichž každá trvá maximálně jednu minutu. Nemělo by to trvat déle, protože tímto časovým limitem učíme naši mysl reagovat rychle a zaznamenat přitom do mozku co nejvíce informací o daném předmětu.


U procvičování koncentrace je nejlepší zaujmout uvolněnou pozici v sedě, ale udržovat přitom páteř v rovině. Vezmeme si do ruky jakýkoliv předmět, který je naprosto běžný, má jednoduchý tvar a nemáme k němu žádný citový vztah – může se jednat například o příbor, kostku, krabičku, kuličku, cokoliv akorát do ruky.


V první fázi máme jednu minutu na to, abychom si předmět co nejlépe prohlédli, zaměřili se na detaily, tvar, barvu. Ve fázi druhé zavřeme oči a snažíme si tento předmět co nejlépe představit, jako bychom o předmětu snili, opět stačí jen jednu minutu. Ve třetí fázi začneme nad předmětem přemýšlet – z čeho je vyrobený? Kdy jsem ho použila naposledy? K čemu ho použiju příště?

Po minutě přijde fáze čtvrtá – tvořivá. Zapojím veškerou svoji představivost a vymyslím si příběh, jak byl tento konkrétní předmět vyroben, přičemž nezáleží na tom, jestli mám pravdu nebo ne, účelem je tvořit.


Snažme se každou fázi udržet maximálně po dobu jedné minuty a spíš cvičení opakovat několikrát denně, než příliš dlouho. Předměty můžeme libovolně střídat. Podobná cvičení znásobují potenciál mysli a zlepšují koncentraci i paměť. To nám později pomůže nejen při meditaci, ale především při vytváření pozitivních obrazů, které nám pomohou k lepšímu životu.

 

 

Další články:

 Jóga v karanténě